Svobodné Podskalí














Stát Svobodné Podskalí


Ústava


2003


© Ing. Otto Hoffmann, 2003, 2006 a 2013



Samostatný stát SVOBODNÉ PODSKALÍ

Dne 1. května 2002 po zralé úvaze a osvíceni Sluncem jsme ustavili samostatný stát Svobodné Podskalí, ustanovili vládu a rozhodli o dalších důležitých orgánech tohoto státu. Následně vláda rozhodla o nutnosti vybavit tento svrchovaný stát Ústavou, jako základním a jediným zákonem státu. Po náležitém projednání schválila vláda Svobodného podskalí tento

Ústavní zákon č. 1

Ústava státu Svobodné Podskalí

Hlava I.

Samostatný stát Svobodné Podskalí


  1. Svobodné Podskalí je svrchovaným suverénním státem na území Českého města Praha. Rozkládá se v historických hranicích a jeho hranice nelze měnit směrem dovnitř.
  2. Dojde-li k rozšíření území a tím i posunutí hranic, stávají se nové hranice historickými.
  3. Úředním jazykem je ryzí čeština i v té nejjadrnější formě.
  4. Oficiální náboženství ve státě zavedeno není, neboť zde došlo k dokonalé odluce církví od státu a každý si může věřit, čemu chce. Tím je zaručena svoboda myšlení, smýšlení i vyznání.

Hlava II.

Uspořádání státu


  1. Svobodné Podskalí je svobodomyslnou republikou.
  2. Má svoji vládu, parlament a státní úřady, které jsou k výkonu státní správy potřeba.

Hlava III.

Státní symboly


  1. Státní symboly tvoří: státní znak (velký, malý a základní), státní vlajka a hymnus.
    1. Státní znak velký je tvořen šarlatovým štítem se zlatými hradbami a dvěma věžemi, hradby i věže jsou opatřeny stříbrným cimbuřím, na hradbách v srdci štítu, je umístěn základní znak - zlatý štít s císařskou orlicí (černou dvouhlavou se zlatými korunkami), v otevřené bráně se zvednutou mříží leží na zeleném poli český královský stříbrný lev (dvouocasý se zlatou královskou korunou) vedle rakouského štítu (červeného erbu se stříbrným břevnem) zdobeného arcibiskupskou mitrou. Na hradbách je rytíř se stříbrnou zbrojí a zlatým praporcem s černým pruhem. Černé je pozadí v oknech věží i v otevřené bráně. Znak drží dvě černé orlice se zlatými pařáty, zobákem a korunou na hlavě. Zdobení erbu je tvořeno třemi zlatými přilbicemi majícími stříbrný nákrčník se zlatým řetězem. Přilbice nesou zlaté královské koruny a zlaté, červené a bílé pernaté chocholy. Prostřední nese císařskou korunu. Zdobení korun a řetězů je modrými a rudými kameny. Pozadí erbu tvoří vlajkosláva praporců bíločervených a červeno zlato bílých (příloha 1, obraz 1).
    2. Státní znak malý je tvořen štítem bez ozdob (příloha 1, obraz 2).
    3. a)Státní znak základní je tvořen základním znakem (příloha 1, obraz 3).
    4. Státní vlajka: poměr délky k šířce je 3:2, základ tvoří vodorovně půlené pole nahoře barvy bílé, dole barvy červené (původní vlajka Česká), uprostřed vlajky je základní státní znak (příloha 1, obraz 4).
    5. Hymnus: Podskalák, pražská polka od Karla Hašlera (příloha 2).
  2. Státní symboly jsou uloženy v sídle vlády a používají se jen ve velmi vzácných případech, aby nezevšedněly. O jejich užití rozhoduje vláda.

Hlava IV.

Právo a svoboda


  1. Občané Svobodného Podskalí jsou si před Bohem, zákonem i sami před sebou rovni. Nikdo nepožívá zvláštních výsad.
  2. Práva bydlení občanů jsou nedotknutelná, a proto se do nich stát Svobodné Podskalí neplete.
  3. Každému občanu státu je zaručena svoboda myšlení, smýšlení i vyznání. Stejně tak svoboda projevu i po projevu.
  4. Svoboda každého končí tam, kde začíná svoboda druhého. Dvojice (bez rozdílu pohlaví) mají při milostném aktu svobodu společnou. Při vyšším počtu zainteresovaných záleží na dohodě. Nedojde-li k dohodě, je nutno vzniklý spor řešit v souladu s ústavou (viz Hlava XIII., článek 3., 4. a 5.).
  5. Každý občan má právo na respektování svého osobního a rodinného života.
  6. Velkou svobodou a právem občana Svobodného Podskalí je, že jediné volby se týkají jen a pouze jeho. Volí si svůj způsob života, povolání, podnikání, komunikaci a veškeré další banality všedního dne, kterými může ohrozit sebe i druhé, což se obvykle neobejde bez následků.
  7. S cizinci se zachází slušně podle prastarého přísloví „jak Ty mně, tak já Tobě“.
  8. Všechny osoby mají právo volného pohybu po veřejných prostorách a povinnost udržovat je v kvalitním stavu. Pohyb po neveřejném prostoru ústava neřeší, aby nedošlo k porušování základních práv a svobod.

Hlava V.

Majetek


  1. Majetek státu tvoří vše, co se na jeho území nalézá a jako takový je nezcizitelný a nepromlčitelný.
  2. Majetek státu spravuje vláda.
  3. Soukromý majetek je nedotknutelný. Pouze hostinský nábytek je obecně povoleno užívat způsobem k tomu obvyklým.
  4. Rozhojňování majetku státu je v zájmu každého občana státu.

Hlava VI.

Finance
  1. Finance jsou z úsporných důvodů za bankovní papír, tisk, mincovní kov, ražbu a práci s tím spojenou tvořeny již sice ne mnoho úspěšnými Korunami českými.
  2. Oběživo může být kdykoli změněno za jiné na základě usnesení vlády.
  3. Finanční styk se děje formou hotovostní i bezhotovostní. Volba formy je demokratickým právem volby na finančním styku stran se podílejících. Je tedy konsensuální.
  4. Specifikou je vytváření cirkulující nadhodnoty z umořených dluhů, majetku dlužníků, výběru mýtného za vjezd na svrchované území státu a konfiskátů z hospodářských sporů.

Hlava VII.

Vláda
  1. Pro řízení věcí veřejných a správu státu je zřízena vláda.
  2. Členem vlády může být jmenován pouze občan Svobodného Podskalí, který dosáhl věku minimálně18 let. V čele vlády stojí ministerský starosta, který je jediný volený, ale neodvolatelný. Funkční období končí jeho úmrtím nebo resignací na funkci. Funkční období je možné, vyjma jeho abdikace, ukončit usnesením vlády na základě dlouhotrvající nemoci (minimálně 1 rok), kdy není naděje na zlepšení zdravotního stavu, nebo na základě trvalé demence.
  3. Ostatní členy vlády jmenuje a odvolává ministerský starosta.
  4. Počet členů vlády je určen potřebou státu. Nejnižší počet členů vlády jsou tři, nejvyšší devět.
  5. Vláda může mít až tři místostarosty. V případě potřeby zastupuje ministerského starostu na základě jeho pověření 1. místostarosta.
  6. Jsou-li jmenováni, tvoří vládu ještě tito ministři: ministr (špatného) jitra, ministr zdálky, ministr styků a cestovního vzruchu, ministr průmyslů (průměrných nesmyslů), ministr (nezdraví) chorob a úrazů, ministr zleva doprava, ministr bez peněz a ministr bez tašky.
  7. Vláda zasedá dle potřeby v třetí komoře parlamentu. Její zasedání svolává ministerský starosta. Pouze v případě popsaném v Hlavě VII., článek 2, ji svolává 1. místostarosta.
  8. V odůvodněných případech může být zasedání vlády výjezdní, konané mimo třetí komoru.
  9. Vláda přijímá usnesení hlasováním. Je-li hlasování nerozhodné rozhodne ministerský starosta.
  10. Zásadní rozhodnutí musí být přijata jednomyslně. U ostatních postačí prostá většina přítomných.
  11. Vláda je usnášení schopna, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
  12. Jednání vlády se má právo zúčastnit i osoba nezávislá, tzv. „nezávislák“. Je jím dobře placený informátor, jediná placená funkce u vlády. Do funkce jej jmenuje ministerský starosta.
  13. Nezávislák není de facto, ani de jure, členem vlády, může být proto i korumpovatelný.
  14. Ostatní členové vlády jsou osoby závislé, tzv. „závisláci“.

Hlava VIII.

Parlament
  1. Svobodné Podskalí zaručuje každému občanu právo na podíl moci i výkonu státnosti. Demokracie je dotažena až ad absurdum.
  2. Parlament je v zásadě tří komorový, protože tři body určují rovinu.
  3. První komoru tvoří dolní sněmovna. Vzhledem ke stupni demokracie není třeba tuto volenou komoru naplňovat. Je tedy pouze formální a používá se jako spižírna, kterou má každý slušný občan státu doma (v rámci tolerance je možno nahradit lednicí).
  4. Druhou komoru tvoří horní sněmovna. Ani tuto není nutné, vzhledem ke skutečnostem uvedeným v Hlavě VIII., článek 1. a 3., naplňovat. Je tedy rovněž pouze formální se širokou lokalizací a pro umožnění přístupu každému občanovi byla přeměněna na úměrné množství hospod.
  5. Třetí a nejvyšší komorou je jednočlenný senát. Jeho sídlem je hospoda jednomyslně zvolená vládou.
  6. V čele senátu, je samosenátor, který je jmenován ministerským starostou. Samosenátor tvoří ústavní pojistku.

Hlava IX.

Občanství
  1. Občanem Svobodného Podskalí je každá fyzická osoba trvale bydlící na území státu minimálně 10 let.
  2. Občanství se získává automaticky narozením nebo přistěhováním po uplynutí 10 let. Rovněž tak se automaticky ztrácí - úmrtím nebo odstěhováním.
  3. Odstěhuje-li se občan, stává se podskalským potratem a při opětovném přistěhování se mu z původních let trvalého pobytu započítá polovina.
  4. Výjimku z odstavce 3. může udělit pouze vláda svým jednomyslným usnesením.

Hlava X.

Referendum
  1. Referendum je významný demokratický prvek. Z důvodů uvedených v Hlavě VIII., článek 1. jej stát Svobodné Podskalí nepotřebuje. Přesto je možné jej vypsat.
  2. Žádat o vypsání referenda může každý občan Svobodného Podskalí. Předmětem referenda může být cokoli.
  3. Referendum může být vypsáno jen, schválí-li to vláda jednomyslně na svém zasedání, na něčí popud, nebo z dlouhé chvíle.
  4. Referendum musí být vypsáno, požádá-li o to samosenátor a v žádosti uvede přesný důvod maximálně na půl strany strojopisu formátu A 4 velikosti patkového písma 12 p (nejlépe Times New Roman), přesně popsaný obsah ve stejném formátu, délka nerozhoduje, pokud nepřesáhne 2 strany. Žádost musí být okolkována řádně příslušným počtem tekutých kolků splatných bez okolků.
  5. Obsah referenda, způsob provedení a zpracování, jako i vyhlášení či utajení výsledků, stanovuje vláda. Pouze v případě, kdy referendum požadoval samosenátor, je obsah podle jeho žádosti. Pokud vláda jeho návrh nepřijme a referendum nevypíše, nedá se nic dělat.

Hlava XI.

Volby
  1. Jediný případ voleb ve Svobodném Podskalí je volba ministerského starosty.
  2. První volba ministerského starosty vyvstala z nezadatelného práva občanů a omylem.
  3. Další volby se již občanů netýkají, neboť volbu provádí už jen a zásadně vláda na vlastní náklady.

Hlava XII.

Samosenátor
  1. Samosenátor stojí v čele třetí komory, senátu. Je jmenován ministerským starostou. Samosenátor tvoří ústavní pojistku. Je rozhodujícím článkem v určování roviny.
  2. Samosenátor se má právo zúčastňovat zasedání vlády s hlasem poradním.
  3. Samosenátor má povinnost řídit se vlastním úsudkem a své mínění projevit, a to i v případě, že nesouhlasí s usnesením vlády. V takovém případě musí vláda záležitost znovu projednat.
  4. Pokud samosenátor opět nesouhlasí s novým usnesením vlády k téže věci, má smůlu.
  5. Samosenátor je zároveň nejvyšším arbitrem.

Hlava XIII.

Soud a osud
  1. Svobodné podskalí je natolik svobodné, že nepotřebuje soudy.
  2. Ve většině případů soudit a posoudit své záležitosti musí každý sám. Takové rozhodnutí je konečné a následky si ponese také každý sám. Fyzické řešení sporů se nesmí realizovat veřejně.
  3. Pře mezi subjekty, které nemůže sám jedinec řešit, řeší vyšší instance (viz Hlava XIII., článek 4.).
  4. Jednoduché pře rozhoduje ministerský starosta. Ostatní spory vláda.
  5. Odvolání proti rozhodnutí ministerského starosty nebo vlády rozhoduje samosenátor. Proti jeho rozhodnutí ve při není odvolání.
  6. Spory hospodářské, majetkoprávní a finanční rozhoduje vláda, obvykle konfiskací. Rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání.
  7. Každý má právo svého soudu či úsudku. Proto je nezadatelným právem každého vzít osud do svých rukou. Současně je to i jeho povinnost.

Hlava XIV.

Styky
  1. Svobodné Podskalí rozvíjí a podporuje ve vlastním zájmu různé styky. Jedná se o styky zahraniční, občanské, veřejné, interní a intimní.
  2. Zahraniční styky se odvíjejí od bilaterárních dohod, z dobré vůle a z dlouhé chvíle.
  3. Zahraniční styky rozvíjené dle článku 2. se realizují vzájemnou výměnou velevyslanců. V případě neuznání velevyslance ze zahraničí ministerským starostou je styk řešen vyhoštěním velevyslance, který se tak stává vyhoštěncem, a případnou následnou anexí území, které zastupoval.
  4. Styky občanské se rozvíjejí na základě dobré vůle a státu do nich nic není.
  5. Veřejný styk se realizuje v mezích slušnosti.
  6. Interní styky jsou možné s kýmkoli, jakkoli a kdekoli na základě dobré vůle. Není-li dobrá vůle, nelze provozovat styk.
  7. Intimní styk je záležitostí jen a pouze na něm zainteresovaných a ústava jeho provádění neupravuje. Jedná se o právo na svobodnou volbu. Následky si nese každý sám.

Hlava XV.

Armáda a policie
  1. Historie prokázala zbytečnost armády. Proto ji Svobodné Podskalí nemá, protože ji ani nepotřebuje.
  2. Svobodné Podskalí nepotřebuje ani Policii. Pořádek si zjednávají občané sami. U trestních činů a zločinů dovoluje zásah Policie správního celku Města Prahy a České republiky na základě nepsaných a nedomluvených dohod.
  3. V minořádných případech bere Svobodné Podskalí obranu i právo do svých rukou (Hlava XVIII.).

Hlava XVI.

Hospodářství
  1. Ve Svobodném Podskalí platí pro hospodaření zásada, každý na svém a za své.
  2. Ve výjimečných případech lze hospodařit na cizím, ale jedině za cizí (tj. za toho, komu to patří).
  3. Dohoda mezi subjekty je možná. Následně vzniklé spory řeší vláda (viz Hlava XIII., článek 6.).
  4. Státní hospodářství neexistuje, nemůže být proto defraudováno, natož rozkradeno.

Hlava XVII.

Krizové situace
  1. V případě nastalé krizové situace je svoláno krizové zasedání vlády.
  2. Krizové zasedání vlády svolává ministerský starosta.
    1. Není-li na území státu, 1. místostarosta.
    2. Není-li ani on na území státu, pak 2., následně 3. místostarosta.
    3. Není-li na území státu ani jeden z výše jmenovaných, svolává krizové zasedání samosenátor.
    4. Není-li přítomen ani on, pak krizové zasedání svolá kterýkoli z ministrů. Rozhodnutí takového krizového zasedání podléhá dodatečnému schválení ministerským starostou a samosenátorem.
  3. Za krizové situace jsou považovány tyto události:
    1. povodeň,
    2. zemětřesení,
    3. požár,
    4. došlo pivo.

Hlava XVIII.

Mimořádná opatření
  1. V mimořádných případech nutné obrany státu a práv občanů přijímá vláda mimořádná opatření.
  2. 1.Mimořádnými opatřeními jsou:
    1. Vyhlášení výjimečného stavu
    2. Přijetí jiného stavu
    3. Všeobecná mobilizace
    4. Úplná kapitulace
  3. Vyhlášení výjimečného stavu sáhne vláda, dojde-li k porušení práv občanů Svobodného Podskalí zejména v případě, dojde-li k uzavření všech podskalských hospod a restaurací. V takovém případě vláda nezasedá, ale její členové koordinovaně vnikají na cizí teritoria a hledají vhodná zařízení.
  4. Je-li takové zařízení nalezeno, zasedne vláda a rozhodne o přijetí jiného stavu. Tím není nic jiného, než dočasná změna sídla vlády. Současně může být přijato usnesení o anexi příslušného území. Anexí jiný stav pomine. Pomine i po té, obnoví-li se provoz v Podskalí.
  5. Dojde-li k válečnému stavu (u sousedů, za hranicemi státu, doma, nebo dokonce napadení Svobodného Podskalí), svolá vláda mimořádné zasedání a vyhlásí mobilizaci. V takovém případě se musí každý občan, který ctí Svobodné Podskalí dostavit na shromaždiště (do své oblíbené hospody) s vlastním půllitrem. Vláda mezitím rozhodne, co třeba činit dál.
  6. Nepodaří-li se vhodné zařízení (Hlava XVIII., článek 3.) nalézt, vyhlásí vláda úplnou kapitulaci. Členové odcházejí domů na lahvové pivo.

Hlava XIX.

Změny ústavy
  1. Vyžadují-li to okolnosti, je možné změnit jednotlivé články Ústavy.
  2. Každou změnu musí projednat vláda. Schválení se provádí hlasováním. Toto hlasování musí být jednomyslné.
  3. Změnu musí rovněž odsouhlasit samosenátor a nezávislák.
  4. Z výše uvedeného vyplývá, že změnu lze provést jen a pouze tehdy, je-li konsensuální mezi všemi závisláky i nezávisláky.

Hlava XX.

Tajemství
  1. Občané Svobodného Podskalí nemají tajemství. Mají-li, nechávají si to pro sebe. Nenechají-li si jej pro sebe, už to není tajemství.
  2. Mají-li tajemství členové vlády, vztahuje se na ně Hlava XXII.
  3. Stane-li se nějaké tajemství státním tajemstvím, náleží všem a je třeba ho prostřednictvím dobře placeného informátora zveřejnit. Tím státní tajemství zanikne a je po starosti.
  4. Zneužití tajemství je věcí občanských sporů (Hlava XIII.).

Hlava XXI.

Na co se zapomnělo a nemělo
  1. Závisláky, nezávislákem, ani samosenátorem nesmí být jmenována osoba jsoucí v pracovním, příbuzenském či sexuálním poměru ke kterémukoli z nich. Kterýkoli z poměrů nesmí nastat ani po jmenování.
  2. Nastane-li taková skutečnost, je příslušná osoba povinna abdikovat na funkci.
  3. Zjistí-li se dodatečně porušení článku 1. ze strany kterékoli osoby jmenované v článku 1., musí ministerský starosta dotyčnou osobu ihned odvolat z funkce. Suspendovaná osoba musí vyplatit odškodné v podobě tekutých kolků ve výši stanovené vládou.
  4. Poruší-li kterákoli osoba jmenovaná v článku 1. článek druhý, je nutno aplikovat článek 3.
  5. Poruší-li ustanovení článku 1. či 2. ministerský starosta, musí abdikovat. Na jeho náklady se konají volby nového ministerského starosty.
  6. Výjimky z Hlavy XXI. se nepřipouštějí.

Hlava XXII.


Hlava XXIII.
Po Hlavě XXII.


  1. Hlava XXII. zahrnuje takové tajemství, které se nesmí psát, ani sdělovat, a proto ho také nikdo nezná. Tím zůstává tajemstvím absolutním.
  2. Hlava XXII. platí vždy, všude a pro každého.
  3. Hlava XXII. nikoho nebolí.

Hlava XXIV.

Závěrečná ustanovení

Ústavní zákon č. 1 byl schválen na společném zasedání vlády a parlamentu dne 25. listopadu 2003. Nabývá účinnosti tímto dnem a podpisem nezávislou osobou („nezávislák“ - dobře placený infromátor) a dvěma závislými osobami („závisláky“ - samosenátorem a ministerským starostou).



Petr Krejčí řečený Vočko v.r.                                                                                                 Milan Šmejkal řečený mistr Hanuš v.r.
             informátor                                                                                                                                  samosenátor
Otto Hoffmann v.r.
ministerský starosta

Změna Ústavního zákona byla schválena 25. ledna 2013. Změny nabývají účinnosti tímto dnem a podpisem nezávislou osobou („nezávislák“ - dobře placený infromátor) a dvěma závislými osobami („závisláky“ - samosenátorem a ministerským starostou).



Petr Krejčí řečený Vočko v.r.                                                                                                 Vojta Jedlička řečený Vojťas Kafe v.r.
             informátor                                                                                                                                  samosenátor
Otto Hoffmann v.r.
ministerský starosta








Stát Svobodné Podskalí - ústava, příloha 1

Obraz 1 - Státní znak velký                                                            Obraz 2 - Státní znak malý

       

Obraz 3 - Státní znak základní             Obraz 4 - Státní vlajka

               


Stát Svobodné Podskalí - ústava, příloha 2




Odjakživa volný jako pták
u své řeky žil vždy Podskalák.
Vltavu měl nade všechno rád,
Prahu s ní a Pražský hrad.
Na jaře, když slunce začlo hřát,
začalo mu také štěstí přát.
Se svou sítí s malou loďkou svou
projížděl se Vltavou.
A když jarní večer pad',
do hospůdky zašel rád.
A tam dobré pivo pil, s přáteli se veselil.
A tam se, tam se s nimi veselil.
Harmoniku moh's tam slyšet hrát,
s kterou prostá píseň častokrát
hlaholila ulicí a tmou
melodií tesklivou.

R: Kdyby zašlo Podskalí,
Čechové by plakali.
S podskalím by zhynul pak
[: nejvěrnější z Čechů do 'sledního dechu roduvěrný Podskalák. :]

Staré časy prchly do dáli,
zmizelo i staré Podskalí.
S jeho domky, hospůdkami
pak vymizel i Podskalák.
Na moderním pražském nábřeží
stojí pyšné domy pod věží.
A když slunko hasne krvavě,
stýská se i Vltavě.
A když v noci do hlubin
padne skal a stromů stín.
jak by žalovala tmám,
slyšet nářek řeky tam.
Harmoniku slyšet v hloubi hrát,
s kterou prostá píseň častokrát
hlaholila ulicí a tmou
melodii prastarou.

R: Kdyby zašlo Podskalí...


 přehrát hymnu